Karel Hašler, nar. 31. Října 1877,
byl herec a písničkář. V roce 1941 byl jmenován uměleckým poradcem při natáčení filmu Městečko na dlani, dle knížky Jana Drdy. Tento film byl poslední v jeho životě. Při dokončení části filmu v Pekle, jedoucí herec Ladislav Boháč s vozem přes brod Zlatého potoka a vezoucí Marii Glázrovou, která se později koupe v pekelském rybníce. Po úspěšném dni a večerním posezení v hospodě u Beranů v Třemošnici, se druhý den filmuje v Ronově nad Doubravou, tamější pouť a blázen (herec Jindřich Plachta) padá z věže ronovského kostela. Natáčecí den byl úspěšný a tak se večer scházejí herci v hospodě u Petržilků, při veselém besedování a zpívání s Karlem Hašlerem. Večer je však zakončen tím,že je Hašler zatčen gestapem a odvezen do Prahy. Po výslechu byl propuštěn, ale hlídán a sledován. Bohužel v Navrátilovýn statku v Pekle se měla ještě odehrát svatba a oheň, vše bylo již přichystáno, slavobrána, nová vrata ve tvaru slunce s paprskama, ale škoda, k dalšímu filmování této scény již nedošlo.(scénář byl pozměněn). Některé části filmu byli točeny v Ládví 2. září 1941, ten den se přijelo podívat i jakési německé komando, sledovali filmování jako by se jich nic jiného netýkalo, ale bohužel týkalo, odpoledne zatkli opět Karla Hašlera. Po pár dnech se roznesla zpráva, že byl Hašler převezen do Mauthauzenu v Rakousku. Další jeho osud nebyl znám. Po veškerých útrapách a nelidském zacházení byl zavražděn 22.prosince 1941. Jeho spoluvězeň a kamarád, který měl štěstí a přežil, tlumočil Hašlerovu osudovou větu: „udal mě režizér BINOVEC“.
